Bakerova cysta, známá také pod lékařským pojmenováním popliteální cysta, představuje výduť naplněnou tekutinou, která se formuje v oblasti za kolenem, v takzvané podkolenní jamce (fossa poplitea). Tento jev byl poprvé podrobně popsán v roce 1877 doktorem Williamem Bakerem, po němž je cysta pojmenována. Objevení bolestivé, hmatatelné bouličky za kolenem, která vyvolává pocit tlaku a je doprovázena otokem lýtka, jsou typické příznaky tohoto stavu.
 

Příčiny vzniku

Rozlišujeme dva základní typy Bakerovy cysty – primární a sekundární, jejichž vznik má odlišné příčiny.
 

Primární Bakerova Cysta:
Tento typ cysty se může objevit i u zcela zdravých kolen a je častější u dětí a mladších dospělých. Vzniká v důsledku přirozeného spojení mezi kolenním kloubem a popliteální burzou, což umožňuje přechod synoviální tekutiny z kloubu do burzy, což následně vede k tvorbě cysty. Tento proces je označován jako idiopatický, což znamená, že jeho přesná příčina není známa.
 

Sekundární Bakerova Cysta:
Naopak sekundární typ cysty je spojen s již existujícím onemocněním kolene, jako je artritida, artróza nebo poškození menisku. V důsledku těchto onemocnění dochází k nadměrné produkci synoviální tekutiny, což způsobuje zvýšení tlaku v kloubu a následné vyboulení kloubního pouzdra do podkolenní jamky. Tento typ cysty se vyskytuje především u starších osob, sportovců s úrazy kolene nebo jako důsledek chronických problémů kolenního kloubu. S tímto případem se v praxi setkáváme v drtivé většině.
 

Příznaky a Diagnostika

Typickým projevem Bakerovy cysty je otok v oblasti pod kolenním kloubem, který může být doprovázen bolestí a problémy s pohyblivostí kolene. Někteří pacienti mohou zpozorovat obtíže při ohýbání nohy v koleni a pocit tlaku při stání. Mnoho lidí s Bakerovou cystou však nemusí pociťovat žádné symptomy a jejich diagnóza může být odhalena náhodně při vyšetření jiného kolenního problému.

Pro potvrzení diagnózy Bakerovy cysty lékař obvykle provádí fyzikální vyšetření, přičemž může použít metodu prosvícení otoku silným světlem, aby zjistil, zda je naplněn tekutinou. Klíčovou diagnostickou metodou je ultrazvuk, který nejenže dokáže cystu zobrazit, ale také pomáhá odlišit ji od hluboké žilní trombózy. V případě potřeby lékař může doporučit magnetickou rezonanci k prozkoumání vazů a menisků kolene a tím i zjištění možné příčiny zvýšené produkce kloubní tekutiny.
 

Postupy léčby

Léčba Bakerovy cysty se primárně zaměřuje na odstranění základního onemocnění, které vedlo k jejímu vzniku. Mezi standardní způsoby léčby patří:

  • Punkce: Prostřednictvím punkce, často provedené pod ultrazvukovou kontrolou, se odstraní tekutina z cysty, což přináší okamžitou úlevu od bolesti.
  • Injekce Kortikosteroidů: Po punkci může být do oblasti aplikován kortikosteroid, který zmírňuje zánět a bolest, avšak nemusí zabránit opětovnému naplnění cysty.
  • Chirurgické Odstranění: V případech, kdy jiné metody selhaly nebo jsou přítomny komplikace, jako je natržení vazů nebo menisku, může být cysta odstraněna chirurgicky, obvykle artroskopicky.
  • Navazující fyzioterapie: Řeší funkční problémy kolenního kloubu, které by mohli vést k opětovnému vzniku nové cysty.
     

Možné Komplikace

Mezi komplikace patří prasknutí cysty, což vede k rozlití jejího obsahu do okolních tkání, což může způsobit otok, zčervenání a bolest podobné příznakům hluboké žilní trombózy. Proto je důležité rozlišení mezi těmito dvěma stavy prostřednictvím ultrazvukového vyšetření.